Poplatky za lůžko v nemocnici jsou neslušné

Za postel v hotelu s plnou penzí  by to byla perfektní cena. Jenže ono se nejedná o hotel ale o příplatek za lůžko v nemocnici.

Předevčírem jsem se tu rozčiloval nad nemorálním chováním státu, který je schopen uzákonit, že  dlužné DPH si vymůže na někom jiném než na skutečném viníkovi. Někdo poruší povinnost odvést DPH, poruší zákon -ale Finanční úřad to bude vymáhat na tom, kdo je po ruce. Na tom, u koho to půjde lépe. Kdo nepodvádí a má peníze. Je to snazší...

A dnes se dočtu že vláda schválila stovku za pobyt na lůžku v nemocnici. Je to zase tak trochu lumpárna. Považuji to za další nemorální a neslušný počin státu. A kdo už jiný než stát by měl přijímat takové zákony,které se morálce alespoň pokouší  přiblížit.

Zdravotnictví samo o sobě je dost složité odvětví. S veškerou svou moderní technologií, přístroji, drahými léky, novými metodami léčení...   Lékař nezachraňuje život. Nevrací jej. Pouze jej prodlužuje. A je to otázka peněz. Rozumějte-kdybychom do zdravotnictví nasypali 2x, 5x nebo i 10x více peněz než nyní-mělo by to smysl a efekt. Nemusely by to být vyhozené peníze. Vždy by se dala pořídit lepší a dražší technologie, kvalitnější léky, šetrnější metoda léčení, lepší školy pro lékaře...

 A není to tak dávno, co utekly do tisku  informace z jedné nemocnice, která si vylobovala v Praze nový pavilon aniž by byl potřeba. Prostě čím více lůžek-tím větší zisky. Samozřejmě také pomíjím úplatky a ztráty ve známých penězovodech jako jsou předražené časopisy zdravotních pojišťoven, pořízení přístroje, který je unikátní v celé Evropě  a my jsme třetí země světa , která jej má či příspěvky na reklamy do časopisu jednoho pána, který se z činovníka profesní organizace stal politikem a nyní staví dvě nové železniční zastávky aby to místní neměli daleko atd...

Stát neumí efektivně řídit a kontrolovat cenu léků, využívání generik, kontrolovat, zda lékař nepředepisuje nevhodný-rozuměj: předražený-lék jen proto, že jej výrobce vezme zase na tu skvělou konferenci do Karibiku jako loni. Je-li vám zle, musíte si nejprve vystát frontu u doktora, poprskat přísedící a teprve potom vám léakař sdělí, že máte chřipku a že máte ležet doma. Diagnostikovat rýmu, chřipku, umět se vypotit, vytáhnout si klíště nebo zavázat  vyvrklý ko tník, by měly být znalosti základní školy.  Tyto běžné a banální úkony by měly být hrazené přímo poplatníkem. Přesněji-částečně hrazené a částečně placené pojišťovnou. 

Poměrně systematicky se to pokoušela řešit nedotažená reforma dvojice Julínek-Cikrt. Za každou návštěvu lékaře drobný poplatek. Za běžné léky zaplatit normální cenu v lékárně a neobtěžovat lékaře s předpisem na aspirin.  Nastavit cenu pro každý lék podle obsahu účinné látky a tu hradit. A třeba i uzákonit, že lékárna musí zajistit dostupnost této základní látky  za uvedenou cenu. A pokud za tyto poplatky ročně utratím víc 2-5 tisíc, tak mi zdravotní pojišťovny tyto zvýšené náklady doplatí zpět. Protože např. medikamenty na léčbu srdce stojí statisíce...

Co kdyby stát pomohl v tom, aby nemocnice přestaly plnit obložnost a zvát si pacienty v pátek, když je operace v úterý? Co kdyby se neprodlužoval pobyt v nemocnici zbytečně? Kolik je průměrná doba hospitalizace při operaci slepého střeva bez komplikací a kolik je náš skutečný průměr? Nemocnice stále ještě často plní sociální úlohu-starý člověk do nich jde umřít. Je to citlivé a eticky problematické téma-ale pokud není nemocný, měl by využít svých bližních, vlastní rodiny, hospice... Těch neřešených problému je jistě mnohem více. A to, že nemocnice bude inkasovat stovku za pacienta a lůžko, jí opravdu nedonutí k efektivnímu chování. Ba naopak.

 Na nemocničním lůžku se totiž člověk ocitne proto, že má problém. Závažný problém. Havárii, operaci, chorobu... Možná umírá. A to je přesně to, co by měl stát hradit automaticky! Raději si budu připlácet každý rok za drobné lékařské úkony než za pobyt v nemocnici.

Stát se nezachoval pravicově. Stát se zachoval neslušně a sprostě. Doufám, že někdo bude méně líný než já a dá podnět k ústavnímu soudu.