SISYFOS sám sobě udělil bludný balvan II.

Minule jsem se věnoval pavědeckému pojetí argumentace spolku SISYFOS v diskuzi proti odpůrcům očkování.  Nezajímal mne ani tak problém samotný ani argumenty odpůrců očkování. Koneckonců nejsou všichni vědci a odborníci. I laik má právo na vlastní názor- byť by to byl názor sebehloupější. Každý smí být "hlupákem". A vymýšlet nesmyslné otázky a hypotézy. Spekulovat, být ironický či posměšný. Tedy skoro každý-vyjma  členů klubu SISYFOS. Ti si dali do programu potírání  nadpřirozených jevů a neověřených postupů racionálními a vědeckými metodami. Proto jim (s  dovolením) právo "na hloupost", pavědecké komentáře, ironii  a posměch upírám. Zejména pokud slíbené vědecké argumenty naprosto schází.

Téma očkování se mi od té doby poněkud rozleželo v mysli a také díky některým komentářům se k němu ještě někdy vrátím. Na rozdíl od homeopatie a léčitelství, která jsou dobrovolná,  je totiž očkování součástí oficiální a státem i zákonem podporované doktríny. A čekal bych tedy secsakra dokonalou, nezpochybnitelnou a doložitelnou argumentaci! A ona jistě existuje.

Dnes navážu v podobném duchu homeopatií. Nejde mi o homeopatii samotnou. O její účinnost či neúčinnost. Tento článek opět není pro  zastánce ani odpůrce homeopatie. Jde mi o pavědecké vyjadřování spolku  SISYFOS, které mě trápí. Neschopnost našich vědců podat vědecké argumenty.

Placebo

Myslím že i zatvrzelí odborníci budou souhlasit s mým tvrzením, že homeopatie funguje a spor se vede "pouze" o to, zdali funguje více než placebo. Toto tvrzení považuji za poměrně důležité. Efekt placeba je znám více než 200 let a je vědecky prokázán.  Člověk, který obdrží chemicky neúčinnou pilulku, v jejíž účinnost věří, má vyšší pravděpodobnost uzdravení. Je to takový malý podvod lékaře na pacienta.  I samotný vliv placeba je závislý na řadě faktorů. Čím dražší a barevnější, čím větší a nechutnější a horlivějším lékařem (mumlajícím si přitom zaklínadla) podávaná medicína, tím lépe. Lék podávaný vícekrát denně, bolestivá injekce místo polykání pilulky (a což teprve akupunkturní jehla! :-) - prostě čím více je s ním obstrukcí a čím větší zlepšení očekáváme, tím je jeho efekt lepší.

Dokonce účinek placeba trvá i v případě, že pacientům vysvětlíme, že dostaly neúčinné placebo. Takže vlastně "neúčinné placebo" je protimluv. Něco jako hranatá koule...

Dodnes věda neprokázala na jakých principech placebo funguje. Víme jen, že placebo není v léku samém. Je ve významu, který mu připisujeme.

Existují odborné studie o úspěšnosti operací artritidy kolene, které byly pouze předstírané. Lékař koleno nařízl, neškodně se v něm chvilku vrtal a pak zaštupoval. Úspěšnost takové předstírané operace byla stejná jako operace nepředstírané.

Skoro sci-fi zdá se být studie o voperování nefunkčních (záměrně vypnutých) kardiostimulátorů. Nebyly sice tak efektivní jako u pacientů se zapnutými kardiostimulátory ale  "fungovaly" a způsobily zlepšení pacientů.

Účinnost placeba se udává kolem 35% (někdy i více). A to rozhodně není málo.

Důležité je, že pro prokázání existence placebo efektu není vůbec podstatné, co jej způsobuje. Ani na jakých principech funguje. Zda  jej způsobuje psychika (tedy mozek-jak tvrdí věda), nadpřirozená energie, víra či parta neviditelných trpaslíků. Pro samotnou existenci nějakého jevu není nutné znát jeho fyzikální principy a chápat je. Podobně jako lidé léta neznali principy blesku, svitu slunce či pádu meteoritů ale nepochybovali o jejich existenci.  O tom, že placebo léčí není tedy pochyb.

Zajímavé je, že placebo má i svůj opak, nocebo. Tedy neúčinná látka podávaná v očekávání negativní reakce působí také negativně. Pokud placebo způsobuje mozek (nebo trpaslíci), pak je logické, že může pracovat i v opačném směru a vyvolat zhoršení choroby.

A logicky z toho plyne velmi zajímavá dedukce: pokud podám lék, jehož účinnost není příliš vysoká a ještě ji snížím nocebo efektem (třeba díky rozmrzelému lékaři, frontě v lékárně a předraženému receptu), může tento lék léčit dokonce mnohem méně než samotné placebo.

Kdybych byl škodolibý, odhadl bych účinek nocebo efektu podobný jako u placeba ale opačný, čili na  -35%. A porovnával bych jej se stejně vysokým placebem opačného znaménka... :-)

Lékařský výzkum aneb "nevěřte" doktorům

Účinek působení léků se provádí nejlépe a nejúčinněji klinickým testem. Nejobtížnější a také nejdražší část testování slouží k ověření vedlejších účinků léků. Vzhledem k tomu, že homeopatika jsou ředěná tak, že neobsahují žádnou látku, nebudu se touto oblastí testů díle zabývat. Ale rád se k ní zase někdy vrátím v tématu očkování. Druhá část je dvojitě zaslepený test. Polovině pacientů se podává lék a druhé polovině neúčinné placebo. Dvojité zaslepení znamená že ani pacient ani lékař neví, zda pracují s opravdovým lékem nebo s neúčinnou látkou. Tím se eliminuje vliv placeba. A vliv chování lékaře na pacienta, které může placebo efekt vyvolat. A samozřejmě také vědomé i nevědomé ovlivňování experimentu ze strany lékaře. Protože i lékař může podvědomě zdůraznit některé jevy, které očekává a v které doufá.  A jiné zase povědomě potlačit.

Jsou i další důvody rozdělení testované skupiny. Například choroba odezní samovolně i bez léčení . Takový jev se pak projeví tím, že i neléčená skupina se sama uzdraví. A porovnáním s léčenou polovinou lze stanovit účinek léčby bez vlivu placeba a ostatních jevů.

Není pak podstatné, zda výsledky testování publikuje  výrobce léků a skupina vědců finančně zainteresovaná na tom, aby to vyšlo "správně". Důležité je, zdali použijí správnou nezpochybnitelnou metodiku.

Vedle klinických testů existují i studie založené na analýze již shromážděných dat. Lékařské databáze jsou velmi rozsáhlé a některé studie a analýzy lze tedy provádět i bez konkrétního testování, přímo od stolu.

Lékařské testy léků neprovádí lékaři. Možná jsou členy týmu. Jsou ti, kdo podávají testovaný lék. Ale nejsou ti, kdo data analyzují a studie vyhodnocují. Ve vší úctě kterou chovám k jejich řemeslu a znalostem, jejich úkoly jsou pouze dva: diagnostikovat pacienta a zapátrat (v paměti či publikacích) jaký léčebný postup aplikovat. Většina praktikujících lékařů nejsou vědečtí pracovníci. Mají dosti velké mezery v oborech jako je matematika a statistika. Je někdy ostuda jaké používají argumenty a jaké nesmysly dokáží odvodit z korelace veličin.

Na lékařských testech spolupracují týmy zejména chemiků a biochemiků, mikrobiologové, imunologové, laboratorní pracovníci pracující pro výrobce léčiv či university. Pracují podle mezinárodně schválených metod a postupů vytvořených matematiky a statistiky, kteří jsou také často součástí týmů nebo oponenty.

Každý člověk má také snahu věřit tomu a považovat za jediné správné to, co se učil ve škole a v čem dosáhl jisté odbornosti. Stejně jako zedník- králíkář si raději králikárnu postaví z několika cihel a tvárnic, protože je rychlejší a levnější namíchat si maltu než koupit prkna a panty a hřebíky a stloukat  ji ze dřeva. Zámečník si jí mnohem rychleji a levněji svaří během pár hodin z několika jeklů. A truhlář si ji (samozřejmě také mnohem rychleji a levněji) stluče z prken, protože se přece nebude tahat s kolečkem malty a s cihlama. Schválně si zkuste někdy ve společnosti zdravotní sestry říznout do prstu-to uvidíte ten tanec, jestli to hned nevydezinfikujete a nezavážete obvazem. Kdepak náplast nebo dokonce nechat ranku větrat na vzduchu... Stejně tak i lékař má snahu použít své znalosti a řešit jimi choroby. A je podvědomě hluchý k jiným léčivým postupům. Raději je zamítne, protože se o nich neučil a nic o nich neví. Schopnost odmítat nové informace roste s věkem a tedy i "zkušenostmi" lékaře. Proto "nevěřte" lékařům, jejich prací není hledat nové zdravotní studie. Snad tu a tam se dostanou na nějakou konferenci. Zvlášť pokud je hrazena výrobcem propagovaného léčiva... Ale nečekejte, že vám řeknou něco, co se neučili. Věřte raději vědcům a jejich studiím. Věrohodnost léčby nevzniká názorem lékařů nýbrž průkazným vědeckým testem.

 Koneckonců ještě na počátku 20.století předepisovali lékaři heroin koncernu Bayer na astma,opium bylo i pro novorozence a kokain se předepisoval dětem na kašel. No, nekupte to, za 15 centů... :-)

Současná medicína založená na vědeckých principech (EBM-evidence based medicine) nevznikla z popudu lékařů a jejich názorů na to, co je léčivé a co není. Vznikla pod tlakem statistik zdravotních pojišťoven, které požadovaly jasný důkaz účinnosti postupů, za které platily. I objevitel vakcinace, Louis Pasteur, měl sice lékařské vzdělání ale byl především chemik a mikrobiolog

Homeopatie

Obrat homeopatik v ČR činí méně než 0,2% obratu léků. Takové srovnání má ovšem podobný smysl jako srovnání prodeje léčiv s množstvím prodané zmrzliny. Transplantaci srdce homeopatikem nevyléčíte. Zatímco léků pro snížení imunitní reakce organismu spolykáte fůru. Jsou to prostě jiné kategorie. Často se nepřekrývají a řeší mnohdy jiné potřeby.

Vycházel jsem tentokrát z výtečné ucelené publikaci klubu SISYFOS Alternativní medicína,kde jsou všechny alternativní směry detailně popsány. I přes zde uvedené výhrady ji doporučuji přečíst.

Dovolím si z ní vytáhnout několik perel, které mne donutily napsat tento článek: "Poprvé použil termín placebo v tomto smyslu Quinci ve svém Lexikonu v r.1787." Podle dostupných pramenů ale byl John Quinci již 85 let po smrti. Zemřel již v r. 1722. Datum sem, datum tam... Ale co. Čert to vem, je to prkotina...

Dále něco o vědeckých metodách a ředění homeopatik: "Kdyby platil základní princip homeopatie o účinnosti infinitezimálních dávek, museli bychom odmítnout nebo zcela přepracovat současnou fyziku. To je samozřejmě představa absurdní..."

Toto tvrzení je samo absurdní perlou. A samozřejmě pustý logický nesmysl! A to hned z mnoha důvodů.

Především, objeví-li se nějaký nový jev či měření odporující dosavadním znalostem, je lhostejné, jak pracné je přepisování učebnic. A jak moc se nám do toho nechce. Přepracování současné vědy ani čehokoliv jiného není důvod k zamítnutí objevu.  I kdybychom kvůli tomu měli ručně přesít cedníkem celé Krkonoše. Není na tom nic absurdního. Právě fyzika toho byla svědkem nesčetněkrát. Vzpomeňte geocentrickou soustavu, již zmíněných několik modelů atomového jádra, objev absolutní rychlosti světla, objev kvantové fyziky atd. Prostě přepsání učebnic a "přepracování fyziky" není vědecký argument a už teprve není důvodem k zamítnutí hypotézy. 

 Za druhé, objev nové teorie či nového jevu neznamená přepisování učebnic ani zavrhnutí starého modelu. Tam kde fungoval, tam jej používáme nadále. Proto fyzika dále měří rychlost jako podíl dráhy a času. A dokud se v tom nezačne vrtat Einstein, můžeme v klidu zapomenout na dilataci času, kontrakci délky (i kontrakce porodní) a celou Lorentzovu transformaci. Alespoň pokud se zrovna nepohybujeme  do práce rychlostí světla. Proto se slunce pohybuje po obloze od východu na západ, stále fungují sluneční hodiny i určování polohy sextantem podle tabulek výšky slunce. I když dávno víme, že slunce se neotáčí kolem země od východu na západ, jak si mylně geocentrikové představovali. Že pohyb slunce je pouze zdánlivý. A proto fyzikální jevy nemusíme počítat statisticky, jak nás učí kvantová fyzika. Podobných příkladů jsou ve vědě stovky. Nový objev, který nevyhovuje stávající teorii neznamená zamítnutí stávající teorie. Jen zpřesnění a omezení mezí platnosti.

A do třetice, více než 10 let je znám objev chemiků Kurta Geckeler a Shashadhar Samala, který takovou možnost ředění látky potvrzuje. Zjednodušeně: rozpustí-li se ve vodě nějaká látka, vytvoří voda  shluky molekul, které zůstanou shloučené i po té, co se rozpuštěná látka odstraní.Podle velikosti shluků lze dokonce usoudit na prvotní koncentraci látky. Tento objev byl publikován a zejména veřejně  hlásán dosti dlouho před vydáním publikace spolku SISYFOS. V souvislosti s ním opravdu nedošlo k žádnému "absurdnímu přepracování současné fyziky". Naopak. Nebýt homeopatiků, kteří se tohoto objevu radostně chopili jako důkazu, nikoho by nezajímal a zapadl by v obecné zapomnění.  Neuvádím jej zde jako důkaz účinnosti ředění homeopatika. Tento objev  je mnohem mladší než potenciování homeopatik. A je vysoce pravděpodobné, že s homeopatií vůbec nesouvisí.

Z pohled současné kvantové fyziky vyznívá jako podobný blábol další komentář v knize: "Princip minimálních dávek lze odmítnout snadno. Všechny reakce mezi chemickými látkami, organickými nebo neorganickými, jsou reakcemi mezi molekulami. Kde chybí hmota, molekuly, nemůže k žádné reakci dojít." 

Když nevím jak to funguje, je jistě dobré zpozornět a pochybovat. Ale jak již bylo vysvětleno výše u placeba-to že nechápeme princip funkce blesku při bouřce neznamená, že blesk neexistuje. Odmítnutí nebo zamítnutí hypotézy se provádí na základě experimentů. Nikoli dohadů a nechápavosti principu.

 "...Princip minimálních dávek je jednoznačně mylný. Padá tak druhý základní kámen homeopatické teorie. " Proč je mylný? Není třeba důkazu ani experimentu. Stačí pouze prohlášení vlastní víry v nefunkčnost homeopatie...

Pravým skvostem je ovšem nejjasnější důkaz proti homeopatii. Víte co je takovým důkazem? Která studie? Kdepak? Tak vězte, že: "...Snad nejjasnějším důkazem nevědeckého charakteru homeopatie je její historie a diverzifikace směrů." Homeopatie se zřejmě v minulosti dosti potácela. Tu rostla její obliba, tu klesala, tu od ní odpojily nějaký ten "kvantový" směr atd. I když to vzbuzuje úsměv a pochybnosti, nemá to nic společného s "nejjasnějším důkazem". Natož s nevědeckostí.

Věda se v minulosti potácela podobně společně s astrologií a filozofií opředenou alchymií. Lékaři se stranili podřadných ranhojičů, kteří "jen" rovnali zlomené kosti  a šili rány. O čarodějnicích a bylinkářkách ani nemluvě. A srovnejte si bylinkářkou "pavědecky" doporučovanou vrbovou  kůru (obsahující kyselinu acetylsalicilovou) s dnešním acylpirinem či aspirinem, jejichž prodeje lámou rekordy...  To že se lidé rozhodnou změnit systematiku dělení věd, vyčlenit  samostatně přírodní, exaktní, humanitární či sociální vědy nemá nic společného s tím, co tyto vědy říkají. Tím, že se začlením slepici mezi dříve používanou (a dnes již dávno zapomenutou) kategorii ptáků-pěvců, tím z ní slavíka neudělám. ..

Jsem si vědom, že homeopatie je opředena řadou pravidel  a principů. Myslím tím nekonečné ředění, léčení tím co nemoc způsobilo atd. Je možné, že tato pravidla se podaří někdy vědecky prokázat. Je možné že zůstanou jen součástí určité doprovodné filozofie. Ale opakuji, že pro existenci blesku je lhostejné zda si jej vysvětluji filozoficky jako souboj božstev či vědecky.

A co na to EBM, vědecká medicína?

Experimentálně ověřit účinek homeopatik je snadné. A jistě mnohem levnější než u léků, kde se musí testovat i vedlejší účinky. Homeopatika díky ředění přece neobsahují žádné chemické látky. Není tedy důvod na ně v testech pohlížet jako např. na potraviny. Stačí vzít testovanou skupinu a polovinu léčit homeopatiky a polovinu placebem. Nebo jiným lékem. A z výsledku lze snadno zjistit úspěšnost homeopatie vůči placebu či druhému léku.

Je nutno říci, že homeopatie se léta podobnému zkoumání bránila zuby nehty. A brání se mu dodnes řadou často nesmyslných argumentů. A co nelze ověřit, lze prohlásit jen za neověřenou hypotézu,  víru, vlastní přesvědčení  či zbožné přání. Nikoli  za vědecky ověřenou metodu.

Nicméně s jejím rozvojem se objevují čím dál větší soubory dat s nimiž lze pracovat. Takže i bez klinické studie lze jejich analýzou vyvodit řadu závěrů.

 SISYFOS následně uvádí, že vědecká EBM medicína a ověřování experimenty  jsou tou správnou cestou. Kupodivu se i pravdivě shoduje na tom, že výsledky experimentů jsou dosud poněkud rozporuplné, nejednoznačné a nepřesvědčivé.

Ale hned vzápětí kontruje: "...výsledky těchto prací sice nepotvrzují účinnost homeopatie jednoznačně, ale postačují k tomu, aby se plánovaly a prováděly další a další vysoce nákladné a podle mého názoru zcela zbytečné studie.". Takže jak dál? Další studie jsou zbytečné? K čertu s vědou!Když stačí jen víra lékařského skeptika, že to nefunguje. A opačná víra homeopata, že to funguje. Poté, co si v publikaci přečteme jak se lékařská věda rozvíjí na základě věrohodných testů a experimentů tyto experimenty zavrhneme?  Zdá se, že oba soupeřící klany se experimentům brání...

A "...chceme-li se tedy při hodnocení účinnosti homeopatie spolehnout na experimenty, pak je nutné vybrat podle přísných kritérií jen ty nejkvalitnější.". Vedle několika "nekvalitních experimentů" neopomene autor citovat hlavně známou a často publikovanou švýcarskou studii A. Shanga a M. Eggera publikovanou r.2005 ve světovém medicínském žurnále The Lancet. Ta  působí na homeopaty jako červený hadr na býka v corridě. Výsledkem studie je závěr, dle něhož se nepodařilo podat důkazy o působení homeopatik jako léku. Jejich účinek se neodlišoval od placeba. 

Kupodivu studie vzbudila značnou nevoli i mezi řadou vědců, kteří kritizovali její neprůhlednost, podivné manipulace s daty, příliš heterogenní skupiny testovaných a další sporné body.

Některé studie na Shanga navázali a z týchž dat došli k poněkud jiným výsledkům (zde plná verze) založených na analýze použitých meta dat byl negativní výsledek Shangova experimentu výrazně negativně ovlivněn především zahrnutím jednoho klinického testu neúčinné prevence bolesti svalů u skupiny 400 dálkových běžců... To jsou argumenty velmi závažné a velmi konkrétní.

Tyto studie vycházejí ze stávajících statistik a datových podkladů. Nejedná se o klinické zkoušky konkrétní choroby a léku. Ovšem vedle řady studí vyvracejících účinek homeopatik se objevily také studie poněkud neslané-nemastné.

Nedokázali potvrdit účinek homeopatik a většinou se shodují v tom, že testovaný vzorek byl příliš malý, výsledky nejsou dostatečně stabilní a neplynou z nich jednoznačné závěry pro potvrzení či vyvrácení homeopatie.

Objevují se také studie s pozitivním vlivem homeopatik, které doporučují další vyhodnocení.

A dokonce i i studie z "opačné strany barikády" potvrzující, že homeopatika mají stejnou úspěšnost jako konveční léčba. Či studie  léčby respiračních chorob a dalších chorob, které vykazují jasně měřitelný rozdíl mezi léčbou homeopatiky a placebem.

Situace je tedy zatím zdá se nerozhodná. Jediné co by jí pomohlo rozhodnout jsou jen další a další studie. Vypadá to, že se  postupně začínají objevovat klinické studie potvrzující účinek homeopatik. Ovšem jasné jednoznačné vyjádření ještě nepadlo.

 Je ovšem nadmíru podivné, že tyto výzkumy SISYFOS neuvádí ani se k nim nikde nevyjadřuje. Jakoby neexistovaly. I když jsou dostupné ve stejných lékařských databázích.  Silně jej podezřívám z pavědecké dezinformace a zamlčování. A nikoli z pravdivě vyvážené vědecké a publikační práce. Prosím, srovnejte si tvrzení SISYFA uvedená v 1. díle, kde bez  jediného odkazu zpochybňuje některé experimenty a podezírá bez jakýchkoliv důkazu autory z manipulace s  daty a nevěrohodnosti...

Situace u nás

Hledání pravdy o homeopatii u nás poněkud poškozuje i "politický" boj některých  odpůrců. Animozita došla dokonce ostudně tak daleko, že Homeopatická společnost byla vyloučena z České lékařské komory. Dokonce se české soudy odmítli její žalobou proti vyloučení zabývat. Až se homeopatů musel zastal Evropský soud ve Štrasburku.

I velký skeptik nedůvěřivý vůči homeopatii, bude muset poctivě uznat, že pokud  existuje nějaké léčba využívající plně potenciálu placeba, pak je to právě homeopatie. Situace je ostudná i proto, že účinek placeba je jasně doložený. A klasická léčba jej jaksi neumí brát v potaz. Neumí s sním pracovat  a využít jeho potenciálu. Spíše se brání jeho využití. Bere jej jako zlo zakleté do alternativních metod. Neuvědomuje si míru jeho účinku. A na druhou stranu akupunktura, kterou považuji za podobnou metodu, byla (a snad stále je?) součástí oficiální léčby a zdá se že lékařům nevadí. Kdybych chtěl spekulovat, řekl bych si, že to je tím, že si v ní nekonkurují výrobci léčiv...

Opět zdůrazňuji- nechci být ďáblův advokát a nehodnotím účinnost léčby. Nechci být soudcem mezi oběma vzájemně válčícími stranami, lékaři a homeopaty. Ale chci aby české zdravotnictví pracovalo vědeckými metodami. A ne tak, jak je prezentuje svými úlety spolek SISYFOS.

Na závěr mi dovolte citovat jeden z blogů: "Omezenost argumentace přitom nevadí, pokud je použita na správné straně. Proslavil se zejména výrok expředsedy Sisyfa Jiřího Heřta, že pitval tisíce těl, a nikdy neviděl jedinou akupunkturní dráhu. Lépe nepřemýšlet, jak těžko se starý profesor vyrovnává s existencí rádia nebo mikrovlnné trouby..."

P.S.:

Ač nechci zklamat fandy této léčby, osobně přiznávám, že jsem spíše skeptik. Jak vůči filozofii obestírající homeopatika, ředění léků , léčení tím co chorou způsobilo, tak koneckonců i vůči celé homeopatii. Nechci říci, že jí nevěřím. Věda není záležitostí víry. Spíše jsem k ní lhostejný. Míjí mne. Nezajímá mne. Podobně jako mne netrápí existence mimozemšťanů či kurz britské libry vůči ruskému rublu. Rád vyčkám na relevantní důkazy.

Mnohem více než problematikou homeopatie jsem však zasažen pavědeckou ignorancí spolku SISYFOS, za kterou by leckterý student letěl od zkoušky. Pokud by takové názory publikoval šarlatán, léčitel či laik, zůstal bych vůči nim chladným. Respektoval bych jeho právo na nevědeckou víru. Argumentace spoleku SISYFOS ve mě budí pocit fanouška fotbalového klubu, jehož příznivci právě zdemolovali auto. A to fanouškovství ke stejnému klubu mne s nimi bohužel pojí. Ať chci či nechci...