Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak učíme? Nejen žáci. Ani učitelé často neumí matematiku a fyziku.

12. 06. 2017 7:00:00
Minule sem komentoval, jak je snadné udělat chybu v samotném zadání slovní úlohy. Jak nesprávnou formulací zmást žáka s matematickým myšlením. Dnes něco o neznalosti učitelů. A o rozporu mezi pokusy a jejich interpretací.

Je snadné nesprávným zadáním zmást žáka s matematickým myšlením. Tím spíš pokud nemá možnost svůj výsledek jakkoli okomentovat a je nucen pouze zaškrtnout správné políčko v dotazníku. Stačí aby taková chybná interpretace byla běžně zažitá. Dnes mne zaujala neznalost i v řadách samotných učitelů. Jak na základkách tak i na středních školách.

Narazil jsem v blízkém příbuzenstvu na sešit fyziky osmé třídy. Probírají zrovna hydrostatický tlak. Poznámky v sešitě byly doplněny sice hezkým a obvyklým, bohužel ale nesprávným obrázkem. Namátkou jsem vyhledal téma "hydrostatický tlak" i Googlem. Jak v sekci obrázků, tak videí je tato chyba poměrně častá a velmi rozšířená. A není divu, že se tedy takto traduje i ve výuce.

Řada škol se snaží zaujmout žáky řadou praktických pokusů. Nejvíc mne proto překvapuje, jak dokáže výsledek pokusu nesprávně interpretovat. I přes to, že žáci vidí jasná fakta.

Pár obrázků jsem si z webu vypůjčil:

Co je na obrázcích špatně? Uhodnete?

Je to chybně namalovaný výtok ze spodního otvoru, který tryská nejdále. Tak tomu totiž ve skutečnosti není. Postavíte-li láhev plnou vody na podlahu, nejdále dostříkne voda z prostředního otvoru. Z poloviny výšky. A čím bude otvor níže či výše od této poloviny, tím bude dostřik proudu kratší. Nejkratší dostřik bude mít otvor v rovině hladiny a v rovině země.

Není tedy pravda, že ze spodního otvoru dostříkne voda nejdále. Naopak.Těsně u dna (u podlahy) bude vzdálenost dostřiku nulová.

Krásný a velmi zřetelný příklad je např. na tomto videu (cca 0:25). Pokus, byť evidentně jasný a zřejmý, je vzápětí nesprávně interpretován v rozporu se skutečností. Mimochodem jedná se o velmi častý a oblíbený pokus. A podobných (chybných) videí jsou doslova stovky. A nikomu to nepřijde divné.

Učili jste se snad něco jiného?

Ze spodního otvoru voda vytéká pod nejvyšším tlakem. A tedy s nejvyšší rychlostí. To je samozřejmě pravda. Ale aby voda dostříkla nejdále, musí být láhev (resp. otvor) dostatečně vysoko nad podlahou. Láhev musí stát třeba na hraně stolu. Či na vyvýšené podložce. A voda padá pod úroveň stolu. V případě lahve postavené přímo na zemi musí být otvory pouze v horní polovině lahve. (Z pohledu fyziky je lhostejné zda je láhev něčím podložena nebo je prostě vysoká a otvory má pouze v horní části.)

Matematické odvození a výpočet vzdálenosti dostřiku je poměrně triviální. Platí, že nejdále dostříkne otvor, pro nějž platí, že součin H1*H2 je největší. Přičemž H1 je výška vodního sloupce nad otvorem, H2 výška otvoru nad podložkou na kterou voda dopadá. Součin H1*H2 je maximální v polovině mezi hladinou a podložkou.

Takže správná interpretace je na obrázcích zde.

Láhev je výrazně výše než podložka, do které voda tryská. Povšimněte si, jak daleko od láhve jsou pramínky ve výši jejího dna. Dno je zvýrazněno žlutou linkou, nejdelší proud (z prostředního otvoru) červeně, proud spodním otvorem modře.

I přes stovky opakovaných pokusů a reálnou zkušenost, bohužel stále dokáží učitelé natolik zblbnout děti, že tato fakta nevidí. Nebo vidí. A není jim ani trochu podezřelé, že se učí něco jiného...

Autor: Horace Badman | pondělí 12.6.2017 7:00 | karma článku: 17.15 | přečteno: 604x

Další články blogera

Horace Badman

O půlku víc, či dvakrát víc? Žáci nepoznají rozdíl.

Žáci nepoznají rozdíl. Slovní úlohy jsou pro ně nejtěžší, ukázaly přijímačky... Hádanka pro čtenáře: na obloze letěly vrány. Jedna za druhou. Kolik jich bylo?

26.5.2017 v 0:08 | Karma článku: 17.26 | Přečteno: 1256 | Diskuse

Horace Badman

Bezzubý stát a nelegální podnikání se stářím

Ministerstvo práce si posvítí na nelegální podnikatele se stářím. Alebržto se neřídí zákonnými standardy. A mnohdy drží klienty v nedůstojných podmínkách.

16.3.2015 v 10:05 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 322 | Diskuse

Horace Badman

Babišovy registrační pokladny

"..a můžete mi na to dát účtenku?" "Ale jooo. Samozřejmě. Ale bude to 20% dražší. Chcete jí? " "Ne. Díky..."

16.3.2015 v 9:00 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 708 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 8.31 | Přečteno: 542 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 429 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 886 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.44 | Přečteno: 1078 |
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406
Osmý trpaslík se jmenoval Remcal.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.