Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak učíme? Nejen žáci. Ani učitelé často neumí matematiku a fyziku.

12. 06. 2017 7:00:00
Minule sem komentoval, jak je snadné udělat chybu v samotném zadání slovní úlohy. Jak nesprávnou formulací zmást žáka s matematickým myšlením. Dnes něco o neznalosti učitelů. A o rozporu mezi pokusy a jejich interpretací.

Je snadné nesprávným zadáním zmást žáka s matematickým myšlením. Tím spíš pokud nemá možnost svůj výsledek jakkoli okomentovat a je nucen pouze zaškrtnout správné políčko v dotazníku. Stačí aby taková chybná interpretace byla běžně zažitá. Dnes mne zaujala neznalost i v řadách samotných učitelů. Jak na základkách tak i na středních školách.

Narazil jsem v blízkém příbuzenstvu na sešit fyziky osmé třídy. Probírají zrovna hydrostatický tlak. Poznámky v sešitě byly doplněny sice hezkým a obvyklým, bohužel ale nesprávným obrázkem. Namátkou jsem vyhledal téma "hydrostatický tlak" i Googlem. Jak v sekci obrázků, tak videí je tato chyba poměrně častá a velmi rozšířená. A není divu, že se tedy takto traduje i ve výuce.

Řada škol se snaží zaujmout žáky řadou praktických pokusů. Nejvíc mne proto překvapuje, jak dokáže výsledek pokusu nesprávně interpretovat. I přes to, že žáci vidí jasná fakta.

Pár obrázků jsem si z webu vypůjčil:

Co je na obrázcích špatně? Uhodnete?

Je to chybně namalovaný výtok ze spodního otvoru, který tryská nejdále. Tak tomu totiž ve skutečnosti není. Postavíte-li láhev plnou vody na podlahu, nejdále dostříkne voda z prostředního otvoru. Z poloviny výšky. A čím bude otvor níže či výše od této poloviny, tím bude dostřik proudu kratší. Nejkratší dostřik bude mít otvor v rovině hladiny a v rovině země.

Není tedy pravda, že ze spodního otvoru dostříkne voda nejdále. Naopak.Těsně u dna (u podlahy) bude vzdálenost dostřiku nulová.

Krásný a velmi zřetelný příklad je např. na tomto videu (cca 0:25). Pokus, byť evidentně jasný a zřejmý, je vzápětí nesprávně interpretován v rozporu se skutečností. Mimochodem jedná se o velmi častý a oblíbený pokus. A podobných (chybných) videí jsou doslova stovky. A nikomu to nepřijde divné.

Učili jste se snad něco jiného?

Ze spodního otvoru voda vytéká pod nejvyšším tlakem. A tedy s nejvyšší rychlostí. To je samozřejmě pravda. Ale aby voda dostříkla nejdále, musí být láhev (resp. otvor) dostatečně vysoko nad podlahou. Láhev musí stát třeba na hraně stolu. Či na vyvýšené podložce. A voda padá pod úroveň stolu. V případě lahve postavené přímo na zemi musí být otvory pouze v horní polovině lahve. (Z pohledu fyziky je lhostejné zda je láhev něčím podložena nebo je prostě vysoká a otvory má pouze v horní části.)

Matematické odvození a výpočet vzdálenosti dostřiku je poměrně triviální. Platí, že nejdále dostříkne otvor, pro nějž platí, že součin H1*H2 je největší. Přičemž H1 je výška vodního sloupce nad otvorem, H2 výška otvoru nad podložkou na kterou voda dopadá. Součin H1*H2 je maximální v polovině mezi hladinou a podložkou.

Takže správná interpretace je na obrázcích zde.

Láhev je výrazně výše než podložka, do které voda tryská. Povšimněte si, jak daleko od láhve jsou pramínky ve výši jejího dna. Dno je zvýrazněno žlutou linkou, nejdelší proud (z prostředního otvoru) červeně, proud spodním otvorem modře.

I přes stovky opakovaných pokusů a reálnou zkušenost, bohužel stále dokáží učitelé natolik zblbnout děti, že tato fakta nevidí. Nebo vidí. A není jim ani trochu podezřelé, že se učí něco jiného...

Autor: Horace Badman | pondělí 12.6.2017 7:00 | karma článku: 18.47 | přečteno: 611x

Další články blogera

Horace Badman

O půlku víc, či dvakrát víc? Žáci nepoznají rozdíl.

Žáci nepoznají rozdíl. Slovní úlohy jsou pro ně nejtěžší, ukázaly přijímačky... Hádanka pro čtenáře: na obloze letěly vrány. Jedna za druhou. Kolik jich bylo?

26.5.2017 v 0:08 | Karma článku: 17.26 | Přečteno: 1259 | Diskuse

Horace Badman

Bezzubý stát a nelegální podnikání se stářím

Ministerstvo práce si posvítí na nelegální podnikatele se stářím. Alebržto se neřídí zákonnými standardy. A mnohdy drží klienty v nedůstojných podmínkách.

16.3.2015 v 10:05 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 323 | Diskuse

Horace Badman

Babišovy registrační pokladny

"..a můžete mi na to dát účtenku?" "Ale jooo. Samozřejmě. Ale bude to 20% dražší. Chcete jí? " "Ne. Díky..."

16.3.2015 v 9:00 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 715 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.94 | Přečteno: 567 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 287 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 101 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 557 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 564 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1408
Osmý trpaslík se jmenoval Remcal.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.